Valence českých verbálních jmen v nominálních konstrukcích a ve verbonominálních predikátech s kategoriálním slovesem
Abstrakt
Czeskie rzeczowniki odczasownikowe (kończące się na przyrostek -ní/-tí) oznaczające zdarzenie (np. poučení jako proces) lub abstrakcyjny rezultat akcji (np. poučení jako przekazana informacja) różnią się z punktu widzenia walencji głównie tym, jak wyrażają swoje dopełnienia walencyjne w strukturze powierzchniowej.
W konstrukcjach nominalnych wyraz powierzchniowy dopełnień walencyjnych rzeczowników odczasownikowych oznaczających zdarzenie można wyprowadzić ze struktury walencyjnej ich bazowych czasowników. Natomiast rzeczowniki odczasownikowe oznaczające abstrakcyjny rezultat akcji po to, aby powierzchownie wyrazić swoje dopełnienia walencyjne, używają oprócz systemowych form morfematycznych również formy niesystemowe. W konstrukcjach werbo-nominalnych, w których centrum syntaktycznym jest czasownik kategorialny, rzeczowniki odsłowne oznaczające zdarzenie systematycznie wymagają na powierzchni jako partycypanta czasownika Agensa (w szerokim znaczeniu). Z kolei rzeczowniki odczasownikowe oznaczające abstrakcyjny rezultat akcji często mogą na powierzchni wyrażać innych uczestników semantycznych jako uzupełnienie czasownika, a wybór różnych czasowników kategorialnych często pozwala im za każdym razem spojrzeć na wskazaną sytuację z punktu widzenia innego uczestnika.
Abstrakt
Česká verbální jména (zakončená sufixy -ní/-tí) označující událost (např. poučení jako proces) nebo abstraktní výsledek děje (např. poučení jako předaná informace) se z hlediska valence liší především tím, jak v povrchové struktuře vyjadřují svá valenční doplnění. V nominálních konstrukcích je povrchové vyjádření valenčních doplnění verbálních jmen označujících událost odvoditelné z valenční struktury jejich základových sloves. Oproti tomu verbální substantiva označující abstraktní výsledek děje užívají k povrchovému vyjádření svých valenčních doplnění vedle systémových morfematických forem i formy nesystémové. Ve verbonominálních konstrukcích, v nichž je syntaktickým centrem kategoriální sloveso, verbální jména označující událost systematicky uplatňují na povrchu jako subjekt slovesa participant Agens (v širokém slova smyslu). Oproti tomu verbální jména označující abstraktní výsledek děje mohou často na povrchu jako rozvití slovesa vyjádřit i své další sémantické participanty a výběr různých kategoriálních sloves jim často umožňuje perspektivizovat označovanou situaci pokaždé z hlediska jiného participantu.
Słowa kluczowe
derywaty nominalne z konektywami werbo-nominalne predykaty z czasownikiem kategorialnym, zdarzenie, abstrakcyjny rezultat akcji
Bibliografia
Alonso Ramos, M. (2007). Towards the Synthesis of Support Verbs Constructions. In: L. Wanner (ed.), Selected Lexical and Grammatical Issues in the Meaning Text Theory (97–137). Amsterdam–Philadelphia: John Benjamins.
Apresjan, J. (2009). The Theory of Lexical Functions: An Update. In: D. Beck et al. (eds.), Proceedings of the fourth international conference on Meaning-Text Theory (1–14). Montreal: OLST.
Bosque, I. (2001). On the Weight of Light Predicates. In: J. Herschensohn et al. (eds.), Features and Interfaces in Romance: Essays in Honor of Heles Contreras (23–38). Amsterdam–Philadelphia: John Benjamins.
Butt, M. (2010). The Light Verb Jungle: Still Hacking Away. In: M. Amberber et al. (eds.), Complex Predicates: Cross-linguistic Perspectives on Event Structure (48–78). New York: Cambridge University Press.
Cattell, R. (1984). Composite Predicates in English. Sydney–New York–London: Academic Press.
Čermák, F. (2011). Jazyk a jazykověda. Přehled a slovníky. Praha: Karolinum.
Daneš, F. et al. (eds.). (1987). Mluvnice češtiny 3, Skladba. Praha: Academia.
Dvořák, V. (2016). Verbální substantivum. In: P. Karlík et al. (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny (1948–1953). Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Grimshaw, J., Mester, A. (1988). Light Verbs and θ-Marking, Linguistic Inquiry, 19, 205–232.
Gross, M. (1981). Les bases empiriques de la notion de prédicat sémantique, Langages, 63, 7–52.
Jespersen, O. (1965). A Modern English Grammar on Historical Principles, Part VI, Morphology. London: Allen and Unwin.
Jezek, E. (2011). Verbes supports et composition sémantique, Cahiers de Lexicologie, 98, 29–43.
Karlík, P. (2019). Škála nominalizací. In: P. Malčík, P. Karlík (eds.), Svět podle Grepla (91–110). Brno: Host.
Kettnerová, V. et al. (2018). Enriching VALLEX with Light Verbs: From Theory to Data and Back Again, The Prague Bulletin of Mathematical Linguistics, 111, 29–56.
Kolářová, V. et al. (2020). NomVallex I. Valenční slovník substantiv. Praha: Ústav formální a aplikované lingvistiky.
Křen, M. et al. (2019). Korpus SYN, verze 8 z 12.12.2019. Ústav Českého národního korpusu FF UK. http://www.korpus.cz/.
Lopatková, M. et al. (2016). Valenční slovník českých sloves VALLEX. Praha: Karolinum.
Macháčková, E. (1979). Analytické konstrukce typu sloves + abstraktní substantivum (Analytické vyjadřování predikátů) (nepublikovaná disertační práce). Praha: ÚJČ ČSAV.
Macháčková, E. (1983). Analytické predikáty. Substantivní názvy dějů a statických situací ve spojení s funkčními slovesy, Jazykovědné aktuality, 10, 122–176.
Panevová, J. (1980). Formy a funkce ve stavbě české věty. Praha: Academia.
Panevová, J. (2002). K valenci substantiv (s ohledem na jejich derivaci), Zbornik Matice srpske za slavistiku, 29–36.
Panevová, J. et al. (2014). Mluvnice současné češtiny 2, Syntax na základě anotovaného korpusu. Praha: Karolinum.
Radimský, J. (2010). Verbonominální predikát s kategoriálním slovesem. Praha: Karolinum.
Radimský, J. (2017). Analytický predikát s kategoriálním slovesem. In: P. Karlík et al. (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. https://www.czechency.org/slovnik/ANALYTICK%C3%9D%20PREDIK%C3%81T%20S%20KATEGORI%C3%81LN%C3%8DM%20SLOVESEM
Urešová, Z. (2019). SynSemClass 1.0. Praha: Institute of Formal and Applied Linguistics, LINDAT/CLARIN Research Infrastructure 2019. https://ufal.mff.cuni.cz/synsemclass
Veselovská, L. (2001). K analýze českých deverbálních substantiv. In: Z. Hladká, P. Karlík (eds.), Čeština - univerzália a specifika 3 (11–27). Brno: Vydavatelství MU.
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova; Ústav formální a aplikované lingvistiky, Praha, Czechy
https://orcid.org/0000-0001-9694-1304
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova; Ústav formální a aplikované lingvistiky, Praha, Czechy
https://orcid.org/0000-0001-5184-579X
